SÁGA O EGILOVI

10. Tórólf se oženil

o čase se vypravil z domova na sever. Měl válečnou loď se šedesáti muži a plavil se podél pobřeží k Álostu. Jednoho dne večer dorazili k ostrovu a vpluli se svou lodí do přístavu. Když rozbili stany a uchystali všechno na noc, odebral se Tórólf s dvaceti muži vzhůru do dvorce. Sigurd jej přátelsky přivítal a pozval ho, aby tam zůstal, neboť ho z dřívějška dobře znal. Tórólf a jeho lidé vešli do světnice a přijali pohoštění. Sigurd si sedl k Tórólfovi, dal se s ním do řeči a chtěl vědět, co je nového. Tórólf vyprávěl o bitvě, ke které došlo v létě v jižních končinách země. Mnoho lidí, kteří padli, Sigurd dobře znal. Tórólf mu vprávěl, jak jeho zeť Bárd statečně bojoval a pak umřel od ran, které utržil. Shodli se na tom, že je takového muže veliká škoda. Pak řekl Tórólf Sigurdovi, co si Bárd před smrtí přál, vyřídil králův vzkaz, aby se všechno dodrželo a ukázal jeho znamení. Potom Sigurda požádal o ruku jeho dcery Sigríd. Sigurd se nijak nezdráhal a pravil, že jsou pro to mnohé důvody: především že to byla Bárdova vůle, pak že král tomu dal svůj souhlas a nakonec i to, že Tórólfa zná a má za to, že se jeho dcera dobře vdá. Bez okolků k tomu manželství přivolil. Uskutečnily se tedy zásnuby a byl ustanoven den svatby na podzim na Torgách.

Tórólf se svými druhy se vrátil domů na svůj statek. Na podzim přichystal velkou hostinu a sezval množství hostů. Bylo tam mnoho jeho významných přátel. Také Sigurd se vypravil s mnoha urozenými lidmi na velké válečné lodi. Hostina byla velkolepá. Bylo zjevné, že Tórólf je štědrý a velkorysý muž. Měl kolem sebe velikou družinu a na její náklady bylo potřeba velkých zásob. Ale tehdy byl dobrý rok a opatřit si všeho dostatek nebylo těžké.

Nedlouho potom Sigurd zemřel a Tórólf po něm převzal na Sandnesu do správy celé dědictví. Jeho moc tím nebývale vzrostla. Hildridini synové tehdy přijeli k Tórólfovi a přednesli své nároky, na majetek po svém otci Björgólfovi. Tórólf je ale odbyl: „Vím, že Brynjólf a Bárd byli čestní lidé a jistě by vám dali podíl z Björgolfova dědictví, kdyby věděli, že na něj máte právo. Byl jsem při tom, když jste přišli se svými požadavky na Bárda a slyšel jsem, co o nich soudí. Nezdálo se mu, že byste byli v právu, protože vás nazval levobočky." Hárek řekl, že si mohou opatřit svědectví o matčině řádném sňatku. „Pravda je, že jsme o tom zpočátku se svým bratrem Brynjólfem nevyjednávali, ale od Bárda jsme v každém případě očekávali slušnou náhradu. Ostatně, naše styky s ním nebyly dlouhé. Teď se ale dědictví dostalo do rukou lidem, kteří s námi nejsou příbuzní a nemůžeme tedy dál ke své ztrátě mlčet. Když ovšem nechceš slyšet svědectví, že jsme lidé řádně narození, dopadne to asi jako předtím a zase se žádné spravedlnosti nedočkáme." Tórólf zůstal neoblomný: „Bylo mi řečeno, že vaši matku odvedli z domu násilím a proto myslím, že nemáte na dědictví nárok." Potom s nimi přestal o té věci jednat.