SÁGA O EGILOVI

6. Tórólf odejde ke králi

Tórólf a Eyvind Lambi se na podzim vrátili domů z kořistné výpravy a Tórólf se odebral k svému otci. Když spolu hovořili, ptal se na posly, které k nim poslal král Harald. Otec mu řekl, že král je zval do svých služeb.

„Co jsi na to odpověděl?" ptal se Tórólf. „Řekl jsem to, co si myslím. Králi Haraldovi se nikdy nepodrobím a kdyby bylo po mém, neudělal by to ani nikdo z vás dvou. Mám předtuchu, že to nakonec špatně dopadne a král nás přivede do záhuby."

„Dívám se na to jinak," řekl Tórólf. ,,Rozhodl jsem se jít k němu a stát se jeho manem. Slyšel jsem, že v jeho družině jsou jenom samí vynikající muži a rád bych mezi ně patřil. Je jisté, že se jim vede mnohem lépe, než komukoli jinému v této zemi. O králi mi bylo řečeno, že je ke svým mužům velice štědrý, vyznamenává je a dává jim velké dary a hodnosti. Také jsem se doslechl, že ti, kteří se mu vzpírali a nezískali si jeho přátelství, přicházejí o všechno; někteří utíkají pryč ze země a jiní se stávají na pozemcích pouhými nájemci. Divím se, otče, že tak moudrý a ctižádostivý člověk, jako jsi ty, si nechá ujít pocty, které se tu nabízejí. A jestli věříš svým předpovědím, že král se stane naším neštěstím, proč jsi se nepřidal ke králi Audbjörnovi a nebojoval po jeho boku? Takovou nedůslednost bych od tebe nečekal."

„Měl jsem tušení," řekl Kveldúlf „že lidé, kteří jdou bojovat s Haraldem Vlasáčem, si nejedou pro vítězství a v tom jsem se nemýlil. Stejně tak se vyplní i má předtucha, že se Harald stane naším neštěstím. Sám si, Tórólfe, rozhodni, co chceš podniknout. Nebojím se, že bys neobstál vedle nejpřednějších mužů, nebo se jim ve všem nevyrovnal. Ale až přijdeš do Haraldovy družiny, dej si pozor, abys nevybočil z míry nebo se nedal do soupeření s lidmi mocnějšími než jsi ty. Nejsi zvyklý někomu ustupovat a tady by se ti to nemuselo vyplatit." A když se Tórólf vypravoval z domova, doprovázel ho otec dolů k lodi. Obrátil se k němu a přál mu, aby jeho cesta byla dobrá a zase se ve zdraví shledali.