SÁGA O EGILOVI

1. O zemanu Kveldúlfovi

Žil muž, jménem Úlf, syn Bjálfiho a Hallbery, dcery Úlfa Nebojácného. Hallbera byla sestrou Hallbjorna Půlčaroděje v Hrafnistě, otce Ketila Hänga. Úlf byl člověk tak veliký a silný, že se mu málokdo vyrovnal. Když byl mladý, býval často na výpravách a plenil. S ním se přátelil muž jménem Berdlu-Kári, znamenitý člověk, vynikající náramnou silou a odvahou. Byl berserk. [1] Berserkové byli muži, kteří především v boji propadali zuřivosti.
Říkalo se jim tak snad proto, že místo kroužkové košile nosili medvědí kůži
(bersi, besi - medvěd, serkr - košile, halena)
Úlf a on měli společný měšec a vzniklo mezi nimi srdečné přátelství.

Když nechali výprav, odebral se Kári na svůj statek v Berdle. Kári byl velice bohatý a měl tři děti. Jednomu z jeho synů říkali Eyvind Lambi a druhému Ölvi Hnúfa. Dcera se jmenovala Salbjorg a byla to velmi krásná a hrdá žena. Úlf se s ní oženil a potom se také odebral na své statky. Nechybělo mu bohatství, neboť měl mnoho pozemků i hotových peněz. Ujal se správy kraje, na kterou měl právo po předcích, a stal se z něho mocný muž.

Vypravuje se, že Úlf byl velmi schopný hospodář. Vstával časně ráno, chodil se dívat jak jeho lidé a řemeslníci pracují a dohlížel na svůj dobytek a pole. Často se na něho obraceli lidé, když potřebovali poradit. Uměl vždycky najít pomoc, protože mu nechyběly důvtip ani rozvaha. Ale každý den, když se večeřívalo, býval nevrlý, takže s ním nebyla řeč. Chtělo se mu jen spát. Povídalo se, že na sebe v noci bere podobu všelijakých zvířat. Říkalo se mu Kveldúlf - Večerní Úlf.

Se svou ženou měl dva syny. Starší se jmenoval Tórólf a mladší Grím. Když vyrostli, byli oba velicí a silní, tak jako jejich otec. Tórólf byl chlapec velmi hezký a v tom se podobal příbuzným své matky. Do všeho se horlivě hnal a nerad viděl, když byl někdo lepší než on. Ale byl velmi přátelský a veselý, takže ho všichni měli rádi.

Grím byl černý a ošklivý, podobný svému otci, jak zjevem, tak i povahou. Stal se z něho velmi přičinlivý člověk a znamenitý řemeslník. Obratně pracoval se dřevem i železem. Často také v zimě jezdíval s čeledíny na rybářské lodi lovit sledě.

Kveldúlf zestárl a jeho synové dospěli. Když bylo Tórólfovi dvacet let, chystal se na výpravu a otec mu opatřil dlouhou [2] Dlouhá loď - válečná loď loď. Na tu jízdu se vypravili také synové Berdlu-Káriho, Eyvind a Ölvi. Měli dlouhou loď, osazenou silnou posádkou. Vypluli na výpravu, získali mnoho majetku a rozdělili si velkou kořist. Tak to dělali několik let. V zimě zůstávali doma u svých otců. Tórólf přivážel z výprav mnoho vzácných věcí a dával je otci a matce. Nadělat si velký majetek a získat proslulost bývalo za starých časů snadné